Ježíšova preexistence

Preexistence Ježíše je jeho dřívější život v nebi u svého Otce předtím, než byl Otcem poslán na zem jako člověk. Jeho preexistence má počátek a není od věčnosti.

Kol..1:15-17  On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. On předchází všechno, všechno v něm spočívá, prvorozený – řecky  πρωτοτοκος  prvorozený ze všeho stvoření

V otázce Ježísovy preexistence existují nejednotné názory. Uveďme si tyto tři:

• Trinitářský :  Syn nemá počátek existoval vždy stejně jako jeho Otec

Toto dogma je přijímáno ve většině církví a náboženských společenství.

• Unitářský:  Syn má počátek až jeho zplozením v lůně Marie

           Tento pohled není příliš rozšířen a přijímají jej i jiní věřící, nejen Unitáři.

•  Arijský:  Syn má počátek a byl stvořen před počátkem vesmíru

          Toto učení není dnes příliš rozšířené a trinitáři je označené jako heretické.

Biblický pohled na tuto otázku je velmi důležitý, protože Ježíšova lidská výkupní oběť vydává svědectví o velikosti jeho lásky a lásky Boha Otce a otevírá pro toho, kdo ji uvěří cestu k životu.

Trinitářské a unitářské pojetí Ježíšovy oběti nemá biblickou podporu.

Trinitáři v podstatě říkají, že o nic vlasně nešlo. Ježíš je podle jejich dogmat Bůh. Bůh nemůže přestat existovat, zemřít a ani hřešit. Jeho smrt by byla předstírána a nebyla by to oběť člověka.

Řím.8:3  Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích.

Trojiční dogma v podstatě říká, že Ježíš je Bůh a současně člověk. Nikde v Božím slově nenajdeme podporu pro toto tvrzení.

V christologii je tímto termínem formulován vztah dvou přirozeností Ježíše Krista, tedy přirozenosti zcela lidské a přirozenosti zcela Boží, kdy obě tyto přirozenosti jsou „bez smíšení, beze změny, bez oddělení a bez rozloučení” (z definice víry Chalcedonského koncilu z r. 451)

Trinitáři tvrdí, že Ježíš nemá počátek a je věčný, jako jeho Otec. Boží slovo na několika místech toto tvrzení popírá. Uvedené výše: Kol..1:15-17

Zj.3:14  Andělu církve v Laodikeji piš: Toto praví ten, jehož jméno jest Amen, svědek věrný a pravý, počátek stvoření Božího:  počátek – řecky  αρχη  počátek, prvenství něčeho

 Když to rozvedeme dále, můžeme říci, že trojiční dogma vztah Otec a Syn popírá.

Jestliže existují oba dva od věčnosti, nemají počátek, tak otcovství a synovství postrádá smysl.

Ježíš nemůže být podle trojičních dogmat Boží Syn.

Jak je to s tvrzením o tom, že Ježíš má počátek až v lůně Marie.

To zcela vyvrací Fil.2:6-8.

Fil.2:6-8  Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. Zmařit se může pouze něco, co existuje!

Řecké slovo „εκενωσεν” (ekenósen), překládané někdy jako „zmařil”, znamená přesněji „vyprázdnil se”. Je to aktivní aorist, tzn. že to Ježíš udělal sám. Vzdal se moci a moudrosti druhé nejmocnější bytosti ve vesmíru, a z této pozice se vyprázdnil až na úroveň člověka.

„způsobu bytí“  Strong:G3444
μορφή, ῆς, ἡ[morfé] podoba, tvar, vzhled; způsob bytí; (?) přirozenost[3] 

– byl podobný Bohu – existoval

Unitáři a někteří křesťané biblické texty, které potvrzují preexistenci Ježíše zlehčují tvrzením, že nerozumíme židovskému myšlení v tom, že uváděné verše svědčící o preexistenci Ježíše jsou ve smyslu prorockém.

Toto jejich tvrzení nemůže v tomto případě obstát, protože Pavel, zde popisuje to, co se již stalo a není možné tvrdit, že jde o proroctví.

Zamysleme se nad následujícím:

Bylo to Ježíšovo svobodné rozhodnutí „sám sebe zmařil“ a  stejně svobodně se rozhodla jeho matka

Marie Luk.1:38. Když bychom přistoupili na unitářské tvrzení, že Ježíš má počátek až v lůně

Marie, tak by to znamenalo, že se svobodně nemohl rozhodnout pro tak veliké poslání.

Ježíš by byl v takovém případě nástrojem v rukách svého Otce bez možnosti volby a to by bylo velmi  zvláštní, neboť Bůh je zdrojem svobody.

2 Kor.3:17  Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda.

Vzniká velmi důležitá otázka: Kdy se Jěžíš dozvěděl o jeho poslání? To popírači preexistence nikde nezmiňují.

Luk 2: 48-50  Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?“ Ale oni jeho slovu neporozuměli.

Ježíš měl 12 roků a hovořil o svém Otci, synovství nebylo až po jeho křtu. Svého Otce znal, musel mít poznání o nebeských věcech. Věděl, že jeho Otec není Josef.  Ano, po křtu bylo veřejně oznámeno, že je Boží Syn. Tím byl jako člověk od početí Marie.

Popírači preexistence přehlížejí Janovo poslaní od Boha!

Jan 1:6,7 Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan. Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho.  Jan zaznamenal Ježíšovy výroky a také některé skutečnosti popsal.

Další texty podporující Ježíšovu preexistenci v nebi :

Jan1:1,2  Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha.

Na vysvětlení: Zj.19:13  Má na sobě plášť zbrocený krví a jeho jméno je Slovo Boží.

Jan 1:1 Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.

Jan 1, 15: „…Ten, který přichází za mnou, je přede mnou, neboť byl dříve než já.“

Jan 1, 30: „…Za mnou přichází někdo větší, neboť byl dříve, než já.“

Jan 3: 11-14 Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale vy naše svědectví nepřijímáte. Jestliže nevěříte, když jsem k vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských? Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka. Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka,

Jan 6, 38: „Neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil svou vůli, ale vůli toho, který mne poslal…“

Jan 6, 51: „Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe.“

Jan 6, 61-62: „..To vás pohoršuje? Což tedy, kdybyste viděli Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?“

Jan 8, 23: „Vy jste zdola, já jsem shůry.”

Jan 8, 58: „Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem.“

Jan 16, 28: „Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět; opět opouštím svět a jdu k Otci.“

Jan 17, 5: „…Otče, oslav mne svou slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve, než byl svět.“

Jan 17: 24  Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval již před založením světa.

Další texty, které nenapsal Jan.

1 Kor. 8:6  my přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho.

1 Kor 15:47 První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe.

Žid. 1:2 v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky.

Žid. 1:6 A když chce uvést Prvorozeného do světa, praví opět: ‚Ať se mu pokloní všichni andělé Boží!‘

Žid 1:10  A dále: ‚Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi, i nebesa jsou dílem tvých rukou.

Žid. 1:5 Komu kdy z andělů Bůh řekl: ‚Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil!‘ A jinde se praví: ‚Já mu budu Otcem a on mi bude Synem.‘

Dát těmto veršům „židovské myšlení“ je nesmysl. Nový zákon byl psán cca v létech 50 – 100 a to co píše Pavel se již prokazatelně stalo!

Země byla založena, stvoření již proběhlo. Janovy výroky jsou v souladu s těmito verši.

Uvedené verše  zcela prokazatelně svědčí o preexistenci Ježíše. Nemůžeme říci, že tyto verše nemůžeme brát doslova.

Tak bychom udělali z Boha lháře a vytvářeli  prostor i pro zkreslený výklad v jiných otázkách.

Neexistuje žádný verš, který zcela zřetelně popírá Ježíšovu preexistenci. Nový zákon byl také pro pohany a a přistoupit na unitářský pohled je podobné jako přijetí trojjedinečného dogmatu. Vznikla systematická teologie s cílem toto dogma obhájit různými úvahami a nepodat jasný biblický důkaz.

Tak je tomu i s pohledem na Ježíšovu preexistenci. Když Bůh pověřil Jana, aby vydal svědectví o Ježíši rozhodně nechtěl, aby to vyvolalo to, co nyní vidíme. Navíc jaké je židovské myšlení,když židé jsou v  myšlení nejednotní. Boží Slovo musíme číst s modlitbou a důvěrou, že Bůh má moc sdělit vše potřebné bez složitých teologických úvah, které si často odporují.

Milan Jílek