Jednota Boha a Ježíše.

 Slova Pána Ježíše v Janovi 10:30 „Já a Otec jsme jedno.“ jsou často uváděna jako důkaz existence Trojice.

 Je to správné a je to biblické?

Pouhá skutečnost uvedení dokonce tří „osob Trojice“ neprokazuje „rovnost a věčnost“, a proto nemůže být argumentem pro existenci Trojice. Všimněte si, že ve výše uvedeném verši vidíme pouze dvě osoby:

Boha Otce a Ježíše.

Neměl by Pán Ježíš za předpokladu existence Trojice říci, že já, Otec a Duch svatý jsme jedno?

O jaké „jednotě“ mluvil Pán Ježíš?

Smysl výroku je zcela jasný, když ho čteme společně s kontextem.

Všimněte si výroků u Jana 17: 20–22

„Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří; aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno”

Tyto verše v BW (Polská bible ve Varšavě) zní podobně:

„A nejen pro ně, ale také pro ty, kteří ve mě budou skrze své slovo věřit.” Aby všichni byli jedno, jako jste vy, Otče, ve mně a já ve vás, aby také byli v nás, aby svět věřil, že jste mě poslali. A dal jsem jim slávu, kterou jste mi dali vy, aby byli jedno, jako jsme jedno.“

Jak vidíte, John nejde dále a v kapitole 12 jednoznačně a definitivně vysvětluje otázku jednoty.

Křesťané mají být jeden jako JEŽÍŠ A OTEC. Nejde tedy o jednotu, o čem mluví následovníci Nejsvětější Trojice. Pokud ano, všichni křesťané by museli být součástí Boha.

Pokud bychom měli přijmout trinitární koncept, každý křesťan by „vstoupil do jednoty Trojice.“

Co o tomto verši říkají trinitaristé.

V poznámce k poznaňské Bibli čteme:

„Věta Já a Otec jsou jedno (a ne jedna), kterou vyjadřujeme především v jednotě vůle a jednání (stejně jako v 5: 19-20; 8:16; 10:15; 12: 44-45). Jednota Otce a Syna je metafyzická jednota. Otec a Syn, kteří jsou odlišní jeden od druhého jako osoby, mají stejnou vůli a jednání.”

Pravděpodobně není pochyb o tom, že nejde o jednotu bytí, ale o jednotu akce a myšlení …. zkrátka jednomyslnost!

Jasně to naznačují následující slova zaznamenaná Janem 17:22 

„Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno”

Co znamenají slova: „aby byli jedno, jako my jsme jedno”

Tato jednota spočívala ve skutečnosti, že náš Pán mluvil jen to, co mu říkal jeho nebeský Otec, jak je zřejmé z Jana 12:49

„Neboť jsem nemluvil sám ze sebe, ale Otec, který mě poslal, přikázal mi, jak mám mluvit a co říci.“

 Pokud by Ježíš a Otec byli jedním Bohem, o jehož jednotě mluví následovníci Nejsvětější Trojice, měla by tato slova smysl? Mohl by Ježíš říci, že sám od sebe nemluvil a že mu Otec přikazuje?

Dokonce i trinitářský věřící John Calvin řekl o Janovi 10:30: „Starověcí tuto pasáž nesprávně použili, aby dokázali, že Kristus má společnou povahu s Otcem. Kristus totiž nemluví o jednotě hmoty, ale o harmonickém spojení se svým Otcem. “

 Jaký je názor biblických učenců?

William Barclay komentoval tento verš:

„A tak se dostáváme k tomu nejvyššímu prohlášení.” „Já a Otec jsme jedno,“ řekl Ježíš. Co tím myslel? Pokud žádáme o vysvětlení ze samotné Bible, zjistíme, že má ve skutečnosti, tak jednoduchý význam, že jej dokáže pochopit i ta nejjednodušší mysl. Přečtěte si z kapitoly 17 z Jana, součást Ježíšovy modlitby za jeho následovníky před jeho smrtí: Jan 17:11 Již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já jdu k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my.

Ježíš chápal jednotu křesťanů mezi sebou navzájem jako stejnou, která existuje mezi ním a Bohem. A ve stejné kapitole se také modlí:

 Jan 17:20-22 Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří, aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno. Ježíš, proto s jednoduchostí a jasností prohlašuje, že nelze ignorovat, že cílem křesťanského života je, aby všichni věřící byli jedno, protože on a Otec jsou jedno.“

Anthony F. Buzzard a Charles F. Hunting komentovali tento verš následovně:

„V tomto verši Ježíš tvrdí, že je” jedno „se svým Otcem. Slovo „jedno“ v tomto kontroverzním textu je řecký výraz  εν – hen. Není to mužská číslovka εἷς – heis – jeden!

Je nespravedlivé, že svědkové Jehovovi jsou někdy v populárních publikacích o Trojici napadáni, protože říkají jen to, co dokonce konzervativní evangeličtí komentátoři připouštějí: „Zdá se, že výraz „ Já a Otec jsme jedno “ znamená mít stejnou vůli, cíl, poslání.

 

Jaká jednota?

Kontext výroku Pána Ježíše jasně naznačuje jednotu myšlení a jednání, a nikoli jednotu bytí, což připouštějí i trinitářští komentátoři. Trinitaristé vytrhávající Písmo z kontextu (např. Jan 10: 30) a zoufale se snaží dokázat pravdivost své doktríny, učení zdůrazňující „rovnost v moci a věčnost tří božských osob“.

 Jak vidíte, Písmo se může očistit od takového falešného učení!

překlad provedl čtenář Milan

Překlad byl vytvořen z článku do polštiny: „Ja i Ojciec jedno jesteśmy„